Chmurný tento svět
Chmurný i veškerý květ
Chmurný beze světla
Chmurný bez citu a tepla

Probuď se a prozři
A uslyš lásky volání
Které ti tento svět projasní


"Tupé čučení do monitoru, či z okna" i tak kolikrát vypadá práce umělce.


Když vám napíši ahoj, nemusí to nutně znamenat to, že si se mnou musíte povídat, když máte něco jiného na práci, ale pozdravit je slušností.


Ano, soudit podle pravidel jenž jsme si stanovili, nebo podle toho jak se nám věci zdají dobré? Jestli jsme si vytvořili pravidla a souhlasil jsme s nimi, pak by jsme je měli dodržovat a nestěžovat si na následky, když je porušíme. Avšak háčkem jsou pravidla samotná a jejich tvorba. Je totiž těžké popsat realitu a množství proměnných, co se můžou v případu naskytnout,a pokud se to podaří, je pravidlo samo o sobě kolikrát tak těžké, že zapotřebí odborníků.
Nechť jsou věci takové, jaké mají být...
správné


Člověk se rodí nejdříve jako krychle, až později ho ostatní ledé otlučí a on se začne kutálet.


Jednej vždy tak, jak nejlépe dokážeš a věř tomu, že lépe na tvém místě s tvými schpnostmi se zachovat nešlo.


Škoda, že většinou své chyby tak snadno opravit nemůžeme. Avšak kdybychom mohly bylo dobře? I díky chybám jsme tím čím jsme. Kdybychom chyby nedělali, těžko bychom se mohli nazývat lidmi... Některé chyby obohacují šňůrku našich korálku, a jsou to chyby, které z věcí, co tvořil člověk svýma rukama, činí věci cennějšími a díky jimž poznáme, že je nedělal stroj.


"Nejdřív práce a pak koláče." Blbost!... Takto bychom se těch koláčů nikdy nedočkali.